Obr. 20: Cíl devátý - Kostelík: další turisticky vítaným přírodním, opět uměle domodelovaným objektem (jeskyni-saletu), byla jeskyně mnoha nových jmen: Tempel, Eremitage, Kaple, Rytířský či Kamenný sál, též Terezina jeskyně (dnes Kostelík, obdobně jako německé Tempel). Tato jména zapadají do doby romantické projekce parku do krajiny. Ke Kostelíku vedla široká vozová cesta, dalo se do něj přijet i v kočáře a odtud pokračovat k altánu nad Býčí skálu, dále nad Krkavčí skálu, k Josefovu, "Kočárovou" cestou do Habrůvky či Rudici až do Blanska. Pěšky se z Kostelíku dalo sejít k vývěru Křtinského potoka a navštívit ruinu na protějším kopci (dnešní Hrádek u Babic). Turista pokračoval pěšky nebo kočárem Křtinským údolím až k rozlehlé jeskyni Výpustku po nově zbudované cestě (na Lolově mapě z roku 1807 označena jako "Lustweg" = výletní cesta). V Kostelíku opět čekaly turistu kamenné lavičky a nádherná vyhlídka na hradní ruinu/hrad (dnes Hrádek u Babic). Dodnes jsou poblíž vchodů do Kostelíku opěrné masivní zdi z nasucho kladených kamenů. Není vyloučeno, že tato malba je neznámá práce J. Fischera z roku 1804 a na obraze je zachycena samotná císařovna Marie Terezie, která zde opravdu strávila večer za hudebního doprovodu (po ní též Terezina jeskyně).