tit

Stanislav Vidlák a speleologie

Fotografická dokumentace Rudického propadání po rozsáhlých objevech v roce 1958 Stanislavem Vidlákem je velmi cenným dokumentačním materiálem. Stanislav Vidlák společně s Vojtěchem Nejezchlebem vytvořili v roce 1959 mapu celého Rudického propadání, které bylo v té době největší jeskyní v Moravském krasu. Unikátní mapa doposud nebyla zveřejněna. Za materiály patří Standovi díky. Článek je zveřejněn se souhlasem předsedy ZO ČSS 6-04 Rudice R. Šebely. Výzkum podzemního toku Jedovnického potoka byl v minulosti prováděn komplexně ze všech stran a byl vždy kooperací řady skupin, organizací a jednotlivců. Příspěvek je zde zveřejněn jako související téma v rámci 30 výročí překonání Přítokového sifonu v Nové Býčí skále.

Stanislav Vidlák, narozený v roce 1932, začal ze speleologií v jeskyni na Turoldu u Mikulova v roce 1951. Zde zůstal do roku 1956. V tomto roku se stal členem Speleologického kroužku ZK ROH Adamovské strojírny (1956-1958). Poté přešel pracovat do sousedního speleologického kroužku ZK ČKD Blansko (dnes ZO ČSS 6-04 Rudice), kde setrval až do roku 1973. Zastával zde funkci jednatele skupiny. V roce 1973 odešel do skupiny Topas (dnes ZO ČSS 6-17 Topas), kde jeskyňařil po dlouhá léta, jejím členem byl až do nedávné doby. Stanislav Vidlák je dodnes vášnivým turistou v klubu KČT a vždy byl zaníceným fotografem. Jeho povolání chemika jej přivedlo k vlastní výrobě magnezitových složí (jejich  vývoj dokládá Standův výrok – „postupně jsem to měl dost vyfachčený“), které používal jak pro své fotografování, tak jimi zásoboval i své okolí. Věnoval se práci dokumentátorské, je spoluautorem jeskynních map (Králova jeskyně, Němcovy jeskyně) nicméně opravdu nádhernou prací je zmapování rozsáhlého Rudického propadání (existují dvě verze: 1:500, 1:2500), které v 70 pracovních akcích vytvořil s Vojtěchem Nejezchlebem (Burkhardt, R. 1973: Odešel Vojtěch Nejezchleb, Sborník Okresního vlastivědného musea v Blansku 5-1973, 174), což dodnes nebylo překonáno. Tato dvojice za spoluúčasti dalších kolegů provedla i systematickou fotografickou dokumentaci nově objevených rozsáhlých prostor za Chodbou vzdechů. Až do objevu Amatérské jeskyně v roku 1969 to byla největší jeskyně Moravského krasu a dodnes se zde nachází nejejvětší volná dutina v Moravském krasu – Obří dóm. Nepublikované fotografie mají velkou dokumentační hodnotu. Standovi patří velké poděkování za poskytnuté materiály a přeji mu pevné zdraví a životní pohodu na jeho parádní chatě nad Ostrovem u Macochy u sklenky dobrého vína.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*