Z ostatních nálezů je nutno jmenovat celý úzký železný list kopí, části dvou úzkých železných radlic a skleněný žlutý korál s modrobílými očky. Kamenné závaží s železným očkem na zavěšení sloužilo patrně k otevírání a zavírání dveří. Další jsou známá i z jiných moravských lokalit. Byla též nalezena část obdélníkového kamenného mlýna charakteristického typu, který je na našem území příznačný právě pro časně laténské období.
Nejvýznamnějším nálezem z Černova je depot devatenácti železných předmětů, který byl získán v centrální části lokality ještě před zahájením výzkumu. Jeho skladbu tvoří mimo jiné zemědělské (radlice), kovářské (tulejovité kladivo) a dřevoobráběcí (sekery, dláto) nástroje, výbava domácnosti (klíč, nože, sekáč, pinzeta) a stavební kování (skoby). Celý soubor obsahuje předměty charakteristické pro stupeň LT A, přičemž je nutno zdůraznit, že tento první časně laténský depot z moravského území obsahuje jedny z mála datovaných nejstarších nálezů radlice a klíče na Moravě a ve střední Evropě vůbec.“

Tolik autoři publikace Pravěk Moravy. Z historického hlediska je důležité zjištění o násilném konci Černova, na což je možné usuzovat z nálezů dokazujících požár hradby, dále z přítomnosti depotů železných předmětů a snad i z nálezu celého listu kopí v příkopu před hradbou. Autoři publikace Pravěk Moravy se domnívají, že zánik Černova by mohl souviset s druhou vlnou keltské okupace, která zasáhla moravské území před polovinou 4. století př. n. l. Bez zajímavosti není ani ten fakt, že nedaleko hradiště se podařilo objevit i pravděpodobné místo těžby suroviny a výroby typických obdélníkových kamenných mlýnů, které byly v rámci Moravy jedním z mnoha předmětů rozvinutého obchodu.