Poté muselo hradisko počkat na další průzkumné práce téměř půlstoletí. Koncem 80. let dvacátého století v nich pokračoval M. Čižmář a M. Geisler spolu se studenty Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a pracovníky vyškovského muzea. Jejich archeologické nálezy byly velmi zajímavé a svou neobvyklostí se zařadily mezi velmi ojedinělé nálezy svého druhu z tohoto období ve střední Evropě.
Koncem osmdesátých let bylo pod Čižmářovým vedením na několika místech znovu zkoumáno opevnění hradiště. Zjišťovací výzkum potvrdil hradbu zbudovanou na terasovitě upraveném terénu, již tvoří asi tři metry široký hlinito-štěrkový násyp s čelní kamennou zdí, v níž nebyly nalezeny žádné stopy po kůlových jámách. Ve zjišťovací sondě o délce 50 metrů a šířce dvou metrů, konané ve vnitřním areálu hradiště, bylo nalezeno kromě kulturní vrstvy jen několik kůlových jam a menších nepravidelných objektů. V publikaci Pravěk Moravy se na str. 383 – 386 o jejich průzkumu dále dovídáme:

„V jednom byl uložen depot železných předmětů obsahujících dvě sekery a dva srpy. V získaném materiálu převažovaly nálezy keramiky stejného charakteru jako z nížinných sídlišť. Jedna její část byla vyrobena v ruce z hrubého materiálu a je zastoupená především hrnci s plastickou páskou nebo řadou důlků pod hrdlem a mísami se zataženým okrajem. Početná byla také keramika zhotovená z tuhového materiálu. Šlo o hrnce s plastickou páskou nebo z kolkovanou výzdobou pod hrdlem a vyskytla se i mísa se zataženým krajem. Výrazným tvarem je dvojkónická tuhová situla s plastickou páskou na lomu mezi hrdlem a výdutí. Menší podíl tvoří na kruhu vyrobená keramika z jemného materiálu. Jsou to lahvovité tvary s plastickými žebry na horní části výdutě a mísy s esovitě profilovaným nebo zataženým okrajem. Na vnitřní straně jedné mísy a na horní části lahvovitého tvaru se nachází charakteristická kolkovaná výzdoba.