Lichtensteinské parkové úpravy sehrály v dějinách Moravského krasu významnou roli při formování počátků turismu (významný fenomén tohoto regionu) na konci 18. století. Téma si zaslouží další zájem, doposud nebylo plně podchyceno. Nejstarší fází místních romantizujících úprav není výstavba adamovského zámku s přilehlou zahradou a parkem, ale podobné úpravy u Josefova. Tam byly cíleně esteticky upraveny jeskyně Jáchymka, Býčí skála a Kostelík – (tzv. „Verschönerungen“ – tj. okrášlení), a to jejich vnitřní i vnější partie. Práce architekta J. Hardtmutha je zde doložena již v roce 1796 (nový vchod do Býčí skály). Projekt komponované krajiny využil místní přirozené jeskyně, jejichž estetická hodnota byla pro budoucího návštěvníka navýšena cílenými zásahy: objevily se přístupové cesty (i s mosty), průkopy v hliněných výplních či prostřílení černým prachem zpřístupnily nové podzemní partie, objevily se kamenné schody, kamenné lavičky a stoly sloužily pro oddech a občerstvení, budovaly se vyhlídky do krajiny, estetické povýšení krajiny dotvářely nové altány, evidujeme dokonce i podzemní taneční sál, nový estetický rozměr umožnilo umělé osvětlení jeskyně. Komplexnost úprav dokládá třeba i projektovaný příbytek pro poustevníka v jeskyni Jáchymce (v této době nesporně anachronické). Park byl propojen kilometry upravených cest dvou parametrů – pro kočáry a pro pěší (poloviční šíře). Cesty ve svazích byly podepřeny na sucho kladenými zídkami, najdeme je na mnoha místech (např. u Jáchymky, nad Krkavčí skálou). Vedle Krkavčí skály dodnes najdeme zbytky serpentinovité stezky pro pěší turisty – spojnice dvou úrovní vozových cest. Na Staré huti u Josefova vyrostla umělá zřícenina a úpravy prodělal pravděpodobně i Hrádek u Babic (pro estetickou pohledovou symbiózu s projektovanou vyhlídkou z jeskyně Kostelíku směrem na protější stráň a hřeben).

Obr. 11: Cíl šestý - Františtina huť: turisticky zajímavé byly průmyslové podniky v Adamově a na Františtině huti (dnešní Staré huti u Josefova). Běžný obyvatel města neměl na počátku 19. století možnost podobné hlučné, špinavé a zakouřené tovární haly spatřit, proto jej se zaujetím zkoumal. Velmi přitažlivé musely být zejména odpichy železářských pecí. Jisté zkrášlení tohoto místa představovala stavba umělé hradní ruiny na skalním hřebenu nad hutí. Fotografie pochází ze samého závěru výroby na této lokalitě kolem roku 1870. Ještě než turista dosáhl Františtiny huti, procházel v Josefovském údolí kolem prachových mlýnů - výroben střelného prachu.