Lichtensteinské krajinné aktivity v této oblasti se obecně redukují na výstavbu zámku v Adamově s přilehlou zahradou a parkem. Nejbližší okolí bylo doplněno o vyhlídkovou stavbu – Kolonádu a opět o vyhlídkovou úpravu středověkého Nového hradu. Přístup k němu od adamovského zámku zaujímala obora. Podrobně se těmto stavebním počinům věnovali hned dva autoři, a to dokonce nezávisle na sobě. Nové nezpracované lichtensteinské archiválie publikoval Michal Konečný ve své diplomové práci (Konečný 2007). Za poznáním adamovského zámeckého projektu se vydal také znalec moravských historických zahrad a parků Dušan (Riedl 2009). Závěry obou autorů jsou velmi podrobné a přehledně seznamují s tématem „adamovské části areálu“. Nicméně ani u jednoho z nich nebyly rozpoznány další územní počiny, které s adamovskými parkovými úpravami tvořily jednotný krajinný celek, a dokonce je časově předcházely – jde o rozsáhlé úpravy v Josefovském a Křtinském údolí (Golec 2013).

Obr. 9: Cíl pátý - Nový hrad: než se pěší turista vydal z Adamova do jeskyní ve Křtinského údolí, mohl projít kolem obory na Nový hrad (dnes Nový hrad u Adamova), který byl přebudován snad už před výstavbou adamovského zámku na rozhlednu. Nedávno se ukázalo, že přestavba na Novém hradě je starší než stavba adamovského zámku (1806-1809). Pokud by byla starší než je rok 1804, kdy byl dostavěn Minaret v Lednici (považuje se za nejstarší rozhlednu v ČR), jde na Novém hradě o překvapující prvenství "v kategorii rozhleden" v ČR.

Obr. 10: Cíl pátý - Nový hrad: tato původně středověká stavba doznala pod návrhem J. Hardtmutha velkých změn. Význam hradu byl zejména v jeho vyhlídkové funkci (zdvojená věž). Jde po Minaretu u Lednice o druhou nejstarší rozhlednu na Moravě.