Významnou historickou a krajinnou památkou na bývalém lichtensteinském pozořickém panství je početný okruh romantizujících terénních úprav, doplněný novými stavbami a přestavbami starších objektů. Vznikaly nejpozději od 90. let 18. století a postupně dozněly až ve 20. letech 19. století, za panování bratrů Aloise Josefa (1759-1805) a Jana Josefa (1760-1836) Lichtensteinů, v rozlehlé oblasti mezi dnešním Vranovem u Brna (tehdy Vranovem) a Křtinami. Jak velela tradice tohoto rodu, nejstarší syn měl cílit na vojenskou kariéru a mladší pak měl spravovat a rozhojňovat rozsáhlé rodové statky. Díky Aloisově špatné tělesné konstelaci byly osudy obou chlapců vyměněny. O rok starší Alois se stal zaníceným podporovatelem průmyslu, umění, architektury či vědy a mladší bratr Jan se stal vojákem. Nicméně po nedobrovolném pádu z postu nejvyššího velitele rakouských vojsk po prohrané bitvě u Slavkova v prosinci roku 1805 i on převzal správu rodinného hospodářství po svém předčasně zesnulém bratrovi Aloisovi (březen 1805). Můžeme dokonce říci, že jeho stavební aktivity na pozořickém panství v prostoru dnešního Adamova, byly jedněmi z jeho prvních počinů v nové funkci. Sluší se poznamenat, tyto stavební investice proběhly v době, kdy se po vojenské prohře monarchie nacházela v těžké hospodářské krizi, kupříkladu jižní Morava byla hospodářsky velmi zdecimována. A tak padlo rozhodnutí o zrušení adamovských železáren k 1. září 1806, což bylo v poslední chvíli změněno a výroba pokračovala dále (podrobně Krebs 1976, 129-130). Místní těžký průmysl měl zásadní dopad na celkovou podobu krajiny, čímž se oblast výrazně liší od jiných krajinných projektů.