20140328153043a

Vranovsko-křtinský přírodní areál

21

Obr. 21: Cíl desátý - Výpustek, J. Fischer 1804: putování Křtinským údolím od Kostelíku bylo odměněno možností navštívit velmi rozsáhlou a známou jeskyni Výpustek. Ta má díky blízkosti poutního místa ve Křtinách a četným nálezům kostí pleistocénních zvířat bohaté návštěvnické dějiny. Již v průběhu 17. a 18. století byla hojně navštěvována. Po vzniku parku od konce 18. století jej v oblibě dostihla do té doby méně atraktivní Býčí skála. Ta byla lépě dosažitelná pěšky z Brna trasou přes Vranov. Úpravy ve Výpustku byly naplánovány opět jako komplexní a celá jeskyně byla veřejnosti připravena k pohodlnému a bezpečnému shlédnutí. Nejvýznamnější návštěvou byl obdobně jako v Býčí skále císařský pár v září roku 1804 (místo na obrazu nelze přesně identifikovat - konzultace Z. Cihlář). Indicií může být jméno Císařský sál, který vznikl někdy po císařské návštěvě (známe jej z mapy J. Szombathyho z roku 1880). Na obraze by mohlo jít o pohled z dnešního místa před Babickou chodbou do Medvědího sálu. Císař by se tak nacházel, asi s knížetem Aloisem, (dle Lolovy mapy) právě v Hádově/Plutově trůnním sálu, kde Hádés/Pluto "vynášel ortely nad zemřelými". Na Lolově mapě je zachyceno místo, kam o tři roky později v roce 1807 došla a podepsala se kněžna Josephina (manželka Jana Lichtensteina; směřovala do podzemního příbytku ubohé unesené bohyně Proserpiny/Persefony, zatímco kníže Jan směřoval prozkoumat příbytek boha Háda/Pluta) do zadní části jeskyně (paradoxně k dnešnímu vchodu). Býčí skála i Výpustek se staly také epicentry četných turistických podpisů. Bohužel ve Výpustku vzaly téměř za své za druhé světové války a pro studium jsou ztraceny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*