20140328153043a

Vranovsko-křtinský přírodní areál

13

Obr. 13: Cíl sedmý - Evina jeskyně: mezi Evinou jeskyní (Jáchymkou) a Býčí skálou se nacházel Huťský rybník, který byl přebudován na romantické místo parku. Kolem celé hráze se nacházelo korzo s kamennými lavečkami, od Eviny jeskyně k němu vedl dřevěný most, uprostřed něj se nacházel ostrůvek se stromy. Lákal návštěvníky parku k projížďce.

Jak vypadalo území nově „vznikajícího Moravského Švýcarska“ na počátku 19. století si můžeme představit při prestižní návštěvě oblasti samotným císařským párem. Zatímco Alois J. Lichtenstein pozval císaře Františka II. s chotí Marií Teresií do již přebudovaného Křtinského údolí se zcela novým módním parkem, F. H. Salm nemohl ničím podobným kontrovat. Okázalé parkové úpravy doplnil program připravený speciálně pro císařský pár (valtický orchestr byl umístěn na umělou zříceninu na Františtině huti, dělové salvy zaznívaly z věže tamtéž, nákladně přebudovaná Býčí skála čekala vystlaná chvojím s rozžehnutými „600“ lampami, bylo přichystáno nové rozsáhlé korzo zvětšeným Výpustkem). Zatím nelze ověřit legendu, která praví, že císařský pár přenocoval u Šenkova sifonu v Býčí skále v šeru magické jeskyně. V blízkém Kostelíku Marie Terezie strávila krásný letní večer, k rozjímání ji hráli hudebníci umístění ve výklenku a jeskyně byla nádherně osvětlena. H. F. Salm takový rozsáhlý park nabídnout nemohl. Uvedl vzácnou návštěvu do krásné, uměle osvětlené a speciálně pro tuto chvíli upravené vodní jeskyně ENIODIS (po císařské návštěvě zlidověl nový název Císařská jeskyně), která byla již z 90. let 18. století upravena pro návštěvy i se svojí podzemní plavbou (Absolon 1970, 174-175; Kučera – Slezák -Hromas 2009, 123). Také do propasti Sloupské jeskyně vedly dřevěné schody už z dřívějších dob (nechal je postavit v roce 1786 Hugův otec K. J. Salm), císařský pár po nich ale dolů nesešel (Kučera – Slezák -Hromas 2009, 123). Romantickou antikizující vyhlídku (dnes Horní můstek) významného turistického centra v salmovské oblasti – na Macoše – zbudoval na svém lokálním pozemku znovu Alois J. Lichtenstein. F. H. Salm ale mohl nabídnout císařskému páru pohodlí na zámku v Blansku nebo na svém okázalém sídle v Rájci. Podobnými objekty v této oblasti Alois J. Lichtenstein nedisponoval. Výstavba adamovské rezidence proběhla až v letech 1806-1809 po jeho smrti, již jako projekt bratra Jana J. Lichtensteina.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*